COURAGE!

IT IS ALL ABOUT SELF CONTROL

Wednesday, February 16, 2011

): I think I'm hungy but then I'm not

Photobucket
poslední asi dva týdny mám v mlze... co se týká jídla... minulé pondělí jsem se byla vážit u doktorky a byla jsem nadšená že můžu zase přestat jíst tak abych přibrala... pár dní bylo oukej, dokonce se mi podařilo někdy nejíst i vůbec... ale tak od pátku? mám strašné přejídačky...ale děsné, opravdu fuj! není to nic s čím bych se chtěla chlubit, ale když nezačnu psát na blog tak mi přijde že nezačnu asi nikdy:/ většinou se mi to podařilo vyzvracet, ale předevčírem skoro nic a včera nic... nevím proč, snažila jsem se... když to tak po sobě čtu, asi začínám vážně bláznit... můžu být ráda že jsem to včera nevyzvracela, aspoň na sebe můžu být o to víc naštvaná...

Photobucket

dneska jsem zůstala doma, neplánovaně, měla jsem jakýsi divný stav, celá v křeči, nemohla jsem se pořádně hýbat bez toho abych si připadala že za chvíli umřu(a ne, ze zvracení to není)... už se mi to stává asi 2. měsícem, ale jen tak někdy, bohůžel nevím po čem... naštěstí mi na to jeden prášek zabere... potom jsem usnula a probudila se až ve 4 asi... říkala jsem si jaká budu silná, že nebudu jíst vůbec... ehm... nejdřív 2 plátky nízkotučného sýra(asi 850kj na 100g) ... pak 2 balení BeBe sušenek... ??? co jsem si sakra myslela? ani vyzvracet jsem se je nepokoušela, ne že bych si nechtěla ubližovat, ale mamka by to možná mohla slyšet a to nemůžu fakt riskovat... tak jsem chvilku cvičila, ale bylo mi zle... naštěstí mi mamka dneska koupila chrom, tak jsem si vzala... asi 4... pilulky... tak co, začínám... jinak je jasné, že denně jen jedna(ale když jsem se kdysi přejedla tak jsem si jich vzala i třeba 7... :( ) ...  pak jsem byla naštvaná na sebe logicky, ale už to naštěstí nebylo jak předchozí dny( moje myšlení v těch záchvatech přežírání- naprosto nelogické- dala jsem si tohle pečivo, už je to jedno... je mi jasné, že to jedno není, ale v té chvíli mi to prostě nedochází!:(  ... tak můžu být ještě celkem "pyšná" na sebe... jako doopravdy pyšná, ne "pyšná", ale i tak je mi ze mě zle... pak jsem si ještě pro jistotu dala takovej sendvič se sýrem a salátem zeleným, čokoláduu, tvar. dezert... proč nee... furt lepší než včera... za to můžou ty blbé prášky na uklidnění, já si je beru abych usnula, ale dělají akorát ohle... ztratím všecky "zábrany"

Photobucket

nevím vůbec jak zítra?? prosím pomozte... jen vím že když ráno snídám, tak mám potom celý den akorát větší žravku... tak třeba večer si dát sýr, cottage, zeleninu... tak něco... ať nejsem úplně bez jídla...ať to jde postupně... protože po tom týdnu jen tak prostě nejíst bych asi nezvládla...asi si to nechám na dny až si sama sebou budu moct být jistá... protože i když vím že chci jenom zhubnout(!!!), tak mě od toho plno věcí odrazuje... hlavně pocit štěstí, který nejde z toho, že by čísla na váze šly dolů...ale z mého přítele.... jsem s ním opravdu šťastná.... a byla bych opravdu blázen se s ním rozejít jenom proto aby se mi lépe hublo... takže to musím nějak zkombinovat...   takže plán na zítra(doufám, moc doufám, že ho dodržím)
: Káva s nízk. mlékem(max. 50-75ml. mléka)
Paprika, trošku sýra cottage - předtím vláknina zapitá

pohyb: být ve škole je pro mě i tak celkem náročné, po tom co jsem byla nemocná.... a odpoledne jdu s kamarádkou ven, probrat naše problémy(ona o mých celkem ví no...)... a jestli budu oukej, tak si chvíli před jídlem zacvičím ...

furt přemýšlím, je nemožné abych třeba měsíc nejedla(když mám přitom normálně fungovat- s kávou s nízk. mlékem, občas třeba čaj nebo džus).. nebo se to opravdu dá zvládnout? nemáte někdo nějaké zkušenosti? dochází mi že smrti se ani nějak nebojím... ale spíš toho co by bylo před ní, to že bych neměla energii na školu, na přátelé, na přítele... spraví to vše káva s mlíkem, voda a proti velkému hladu rozp. vlákina? 

Photobucket


A děkuji všem kteří si opravdu přečetli moji "slohovku" ... potřebovala jsem to ze sebe nějak dostat. Takže shrnutí? Chci zhubnout(super skinny), ale prostě poslední dobou je to všecko těžší... ale chci začít znovu, potřebuju ale i podporu:(

No comments:

Post a Comment